Research Institut in Split – Výzkumný ústav ve Splitu

Research Institut in Split – Výzkumný ústav ve Splitu

During the annual autumn excursion with CULS students to the Mediterranean Sea (photo gallery), we had an opportunity to meet with representatives of Institute of Oceanography and Fisheries in Split (Croatia).  The institute has the unique position among research institutions regarding its foundation in 1930 as the first national scientific and research institution dealing with research of the sea in Europe. The geographical position of the historical building on the tip of the Split peninsula is remarkable and advantageous. The institute is a scientific public institution and covers research in the fields of biological, chemical and physical oceanography, sedimentology, and fisheries biology and aquaculture. Our guide was Tanja Segvic Bubic, who is the researcher in the field of aquaculture and its interactions and impact on sea ecosystem (see her actual ongoing project). We had a chance to visit the majestic historical building and more recent additional building with offices, laboratories and research facilities which are designed to keep and study various aquatic organisms. The institute has also two research vessels Bios and Navicula which are used for oceanographic and fisheries research activities. Boats are designed specifically for surveys and data collection for both coastal and open-sea waters. This way I would like to thank our host Tanja for arranging this interesting and beneficial meeting with general insight into Croatian research of aquatic ecosystems.

><(((°> <°)))><

Během tradičního podzimního výjezdu se studenty ČZU ke Středozemnímu moři (fotogalerie), jsme měli možnost navštívit chorvatské kolegy z Výzkumného ústavu oceánografie a rybářství v Chorvatském Splitu. Tato instituce má unikátní postavení a s ohledem na své založení v roce 1930 patří k nejstarším svého druhu v Evropě. Geografická poloha historické budovy ústavu na samé špičce poloostrova města Split je také výjímečná a rozhodně strategická. Jedná se o veřejnou výzkumnou instituci se zaměřením na biologickou, chemickou a fyzickou oceánografii, výzkum sedimentů, rybářství a akvakulturu. Naším průvodcem byla Tanja Segvic Bubic, která se ve svém výzkumu zaměřuje na akvakulturu a její vliv a interakce s mořským ekosystémem (aktuální výzkumný projekt – anglicky). Měli jsme tak možnost navštívit majestátní historickou budovu a novější
přístavbu s kancelářemi, laboratořemi i výzkumným zařízením, které je navržené pro uchování a studium různých mořských organizmů. Ústav má (mimo jiné) dvě
výzkumná plavidla Bios a Navicula. Tyto lodě jsou přizpůsobené a využívané pro oceánografický a rybářský výzkum zahrnující dlouhodobý sběr dat v pobřežních vodách i na otevřeném moři. Touto cestou bych chtěl zároveň naší hostitelce Tanje poděkovat za toto zajímavé a přínosné setkání včetně základního vhledu do Chorvatského výzkumu vodních ekosystémů.

Visit to aquaculture farm – Návštěva akvakulturní farmy

Visit to aquaculture farm – Návštěva akvakulturní farmy

Since the current summer school is focused also on freshwater production we have visited the local aquaculture farm near Phnom Penh. The farm’s name “7 Makara” refers to the historical event on January 7, 1979 when Vietnamese and Kampuchean armed forces invaded Cambodia and captured Phnom Penh (chased out the Khmer Rouge guerillas). The main production of farm consists of following species: silver barb (Barbonymus gonionotus), Nile tilapia (Oreochromis niloticus), Striped catfish (Pangasiodon hypophthalamus) and walking catfish (which consist of more species or interspecific hybrids are also commonly used in aquaculture within the genus Clarias). There is one aquatic species with a high market price which is not a fish. We are speaking about freshwater Chinese soft-shell turtle (Pelodiscus sinensis), which is very popular and this farm is specialised in the breeding of this commodity. The crucial part of the local fish farming is the resource of quality feed. The fish-farmers usually import a feed from Vietnam or Thailand, because the purchase of expensive technology for the feed production is not profitable for them. Largely due to the fact that the aquaculture market in Cambodia is still not fully developed. The farm consists of a few dozens of fish ponds where the mixture of all mentioned fishes makes a polyculture. This “multi-species” approach enables a better utilisation of feed and nutrients contained in the pond. In general, fish grow in a pond from 5 to 8 months (depending on species), until they reach the demanded market size.

><(((°> <°)))><

Naše aktuální letní škola je zaměřená na biodiverzitu sladkovodních ryb podovdí Mekongu. Vyrazili jsme proto i se studenty na prohlídku akvakulturní farmy poblíž Phnom Penhu. Název farmy “7 Makara” odkazuje na historickou událost ze 7. ledna 1979, kdy Vietnamské a Kambodžské ozbrojené síly osvobodili Phnom Penh a vytlačili rudé Khméry z hlavního města. Hlavní produkce farmy je zaměřená na následující druhy: parma jávská (Barbonymus gonionotus),  tilapie nilská (Oreochromis niloticus), pangas spodnooký (Pangasiodon hypophthalamus) a keříčkovec (který většinou zahrnuje více druhů či mezidruhové hybridy v rámci rodu Clarias). Chová se zde takéj eden druh, který nepatří mezi ryby. Jedná se o sladkovodní želvu kožnatku čínskou (Pelodiscus sinensis), která patří mezi zdejší oblíbené pokrmy a tato farma se na chov želv specializuje. Zásadním problémem pro místní akvakulturu je zajištění kvalitního krmiva. Zdejší farmáři obvykle dovážejí krmivo z Vietnamu či Thajska, protože pořízení nákladné technologie na přípravu krmiv se jim finančně nevyplatí. Tento stav je převážně důsledkem nedostatečně rozvinutého akvakulturního trhu v Kambodži (alespoň prozatím). Navštívená farma se skláda z několika desítek chovných nádrží osazených vícedruhovou obsádkou zmíněných ryb. Tento přístup umožňuje lepší využití krmiva a živin obsažených ve vodě. Obecně zde ryby rostou v rozmezí 5-8 měsíců (v závislosti na druhu), než dosáhnou požadované tržní velikosti.

Is the dragonfish lucky? – Je “dračí ryba” šťastná?

Is the dragonfish lucky? – Je “dračí ryba” šťastná?

Who would not like to be lucky and prosperous? Did you know that only thing you have to do to achieve these goals is to buy the fish?! So-called dragonfish is freshwater fish Asian arowana (a few species within the genus Scleropages). It is an apex predator which can grow up to 100 cm. It is distributed in slow-moving blackwater rivers across Southeast Asia. It is very popular aquarium fish with special cultural significance in areas influenced by Chinese culture. The name ‘dragonfish’ stems from their resemblance to the Chinese dragon. Distinct head, large metallic scales and double barbels are features shared by the Chinese dragon. Once you have the fish, luck, happiness and prosperity should spread instantaneously in your home. Just a few decades back, the species was an ordinary fish that locals ate for dinner. But its swampy jungle habitat began to vanish, cultural belief, appearance and long life span made dragon fish to be very popular in the aquarium trade and transformed the species into a status symbol and luxury commodity. Strong demand for the fish placed this slow-reproducing species among endangered species. Asian arowana (Scleropages formosus) is listed on CITES Appendix I, in contrast to the Silver arowana (Osteoglossum bicirrhosum), which native range is the Amazon River and it is not protected (yet) and thus easier to get one for your aquarium. An international trade ban for Asian arowana seemed to reinforce the perception of its rarity and made it the one of the most expensive aquarium fish in the world. Some individual fish (rare colour variety) are sold for 100.000 – 300.000$. The Asian arowana cannot legally be brought into the United States as a pet, accordingly, it becomes an integral part of the black market.
Virtually depleted from the wild, Asian arowana are bred on high-security farms in Southeast Asia and injected with traceable microchips. Considering the price, it is not surprising that unique plastic surgery approaches were developed for this fish to improve the look if needed (flappy fins, puffed eyes, etc.). Ironically, the popularity is a bit unfortunate for the fish, which should bring the luck for anyone who has it at home or to the dealer who just sold the individual fish for over 1000$. The Asian arowana might be quite unlucky to be the symbol of prosperity witch might lead to its extinction.

><(((°> <°)))><

Kdo by nechtěl být šťastný a prosperující. Věděli ste, že jediné co pro to musíte udělat, je koupit si rybu?! Jako “dračí ryba” se označuje sladkovodní Asijská arowana česky označovaná jako Baramundi malajský (plus několik příbuzných druhů v rámci rodu Scleropages). Jedná se o vrcholového predátora dorůstajícího do velikosti jednoho metru. Žije v tmavých vodách pomalu tekoucích řek jihovýchodní Asie. Tato ryba je velmi populární na akvarijním trhu obzvláště v oblastech ovlivněných čínskou kulturou. Označení “dračí ryba” vychází z podobnosti s čínským drakem. Výrazná hlava, velké kovově lesklé šupiny a dvojitý vous na bradě jsou znaky shodné s Čínským drakem. Jakmile si rybu pořídíte, štěstí a prosperita se rozlinou vaším domovem. Před několika desetiletími byla tato (tehdy hojná) ryba konzumována rodinami rybářů (není přiliš chutná). Ale její bažinatý domov začal díky lidské činnosti rychle ubývat, její dlouhověkost, vzhled a kulturní pověry zapříčinily velkou popularitu u chovatelů a udělali z tohoto druhu symbol společenského statutu či luxusní komoditu. Díky silné poptávce trhu se ryba dostala mezi ohrožené druhy. Asijská arowana (Scleropages formosus) je uvedená mezi chráněnými druhy CITES, příloha I, na rozdíl od své jihoamerické příbuzné, stříbrné arowaně (Osteoglossum bicirrhosum), která (zatím) není takto přísně chráněná a je snažší jí získat pro akvarijní chov. S Asijskou arowanu není možné snadno mezinárodně obchodovat, což ještě posílilo dojem její vzácnosti a přispělo ke statutu nejdražší akvarijní ryby. Někteří jedinci (vzácné barevné variety) se prodávají za částky 100.000 – 300.000$. Tuto rybu nelze legálně importovat do USA, s ohledem na cenu se tak stala nedílnou součástí tamního černého trhu se zvířaty. Doslova vychytaný ve svém přirozeném prostředí je tento druh chován na přísně střežených farmách, kde se větším jedincům aplikují identifikační mikročipy. S ohledem na vysokou cenu některých chovanců není překvapivé, že lze vylepšit jejich vzhled díky speciální rybí chirurgii (náprava povadlých ploutví, odstranění výrůstků kolem očí, atp.). Pro druh, který má přinášet štěstí a prosperitu se popoularita neprojevuje zrovna šťastně. Asijská arowana tak asi není štěstím bez sebe, že je symbolem úspěšnosti, což může v důsledku vést k jejímu totálnímu vyhubení ve volné přírodě.

Fish research in Cambodia – Výzkum ryb v Kambodži

Fish research in Cambodia – Výzkum ryb v Kambodži

We had a chance to visit Inland Fisheries Research and Development Institute (IFReDI) in Phnom Penh. It was the great opportunity for the students to see the research facility and meet the people who are involved in research of the fish biodiversity of the vast Mekong River. Our guide ichthyologist Thach Phanara informed us briefly about actual projects and activities at his department. An integral part of ichthyological research is the fish collection consisting of specimens with proper labels, so any researcher can enter the collection, find and use the stored samples for the study of his interest. Mr Phanara arranged a short tour in the fish collection which was established within the cooperation of IFReDI and Japanese Nagao Natural Environment Foundation (NEF). Among others , the collection can serve as a historical record of the variability of fish species and changes within populations inhabiting the Mekong river basin. One of the main goals of the institution is the general study of fish biodiversity. Species richness and their distribution across south-east Asia can be explored on the project web site ffish.asia. The another goal is an estimation of annual catch and proposals leading to the sustainable fishing along the River. Let’s wish them the luck🙂.

><((((°> – – – <°))))><

Měli jsme příležitost navštívit Institut výzkumu a rozvoje rybářství ve volných vodách (IFReDI), který se nachází v Phnom Penhu. Pro studenty to byla skvělá příležitost prohlédnout si výzkumné zařízení a potkat pracovníky, kteří se podílejí na odhalování druhové diverzity ryb tak rozsáhlého povodí, jako je Mekong. Naším průvodcem byl specialista na ryby Mekongu pan Thach Phanara, který nás stručně informoval o aktuálních problémech a tématech, jež řeší jeho pracoviště. Nedílnou součástí zoologických výzkumů je sbírka dlouhodobě uchovávající ulovené jedince, kteří jsou individuálně označení a opatření popisky s detaily o datu a lokalitě úlovku. Každý tak může ve sbírce najít pro svůj výzkum odpovídající srovnávací materiál. Pan Phanara zajistil i krátkou prohlídku zdejší rybí sbírky, která vzešla ze spolupráce IFReDI a Japonské organizace Nagao Natural Environment Foundation (NEF). Zoologické sbírky slouží (mimo jiné) jako historický záznam, v tomto případě hlavně variability rybích druhů a změn v populacích obývajících povodí Mekongu. Jedním z hlavních cílů této výzkumné instituce je inventarizace druhové pestrosti ryb mekongu, jejímž výstupem je projektový web s atlasem ryb a mapovými podklady jejich rozšíření v jihovýchodní Asii: ffish.asia. Mezi další dlouhodobé cíle patří odhad ročních úlovků rybářů a návrh pravidel rybolovu vedoucí k dlouhodobě udržitelnému využívání tohoto přírodního zdroje. Držme jim palce🙂.

 

Why do we need Aquaculture systems? – Proč potřebujeme akvakulturu?

Why do we need Aquaculture systems? – Proč potřebujeme akvakulturu?

Wild fish have been exploited for generations now and the number of fish available in both, marine and freshwater environment is decreasing worldwide due to the overfishing. But the consumption and demand for the fish are growing every year. For sure, one of the key solutions for this unbalanced supply and demand are the aquaculture systems. Especially intensive aquaculture like Recirculating Aquaculture System (RAS) including aquaponic. This approach is based on continuous waste water treatment, so the requirement for water supply is very low. Aquaponics system combines raising aquatic animals with cultivating plants in water (hydroponic) which can accumulate the excretions from the fish. The basic knowledge about the aquatic environment and its specific characteristics in relation to fish biology allows usage of the production potential up to maximum scale. Part of our project activities is focused on student education in this field. During the 4th summer school at Royal University of Agriculture (Phnom Phen) are students instructed about basic principles in aquaculture. Exemplary fish farm at the university is the ideal place where to familiarise with some common fish species and with techniques of fish breeding.

><((((°> – – – <°))))><

Přírodní populace ryb byly po generace loveny ve velkém měřítku, což vedlo k celosvětovému poklesu ryb v mořích i vnitrozemských vodách vlivem přelovení. Naproti tomu poptávka po kvalitních rybích produktech se každoročně zvyšuje. Akvakultura je zřejmě jedním z klíčových řešení pro rozevírající se nůžky nabídky a poptávky. Obzvlášť intenzivní akvakultura, kam patří recirkulační chovy (RAS) společně s akvaponií. Při tomto způsobu chovu dochází k průběžnému čištění vody tak, aby objem její výměny byl minimální, tento způsob je tak šetrný co se týče spotřeby vody. Akvaponie pak spojuje chov ryb a pěstování rostlin, které svou spotřebou živin odstraňují z vody organické znečištění způsobené chovanými rybami. Základní znalosti vodního prostředí a jeho specifik v návaznosti na biologii chovaných ryb umožňuje využít produkční potenciál na jeho maximum. Část našich projektových aktivit je zaměřena na vzdělávání studentů v tomto odvětví zemědělské činnosti. Během 4. ročníku letní školy na Royal University of Agriculture (Phnom Phen) jsou studenti seznámeni se základními principy v chovu ryb. Ukázková univerzitní rybí farma je ideálním místem, kde se lze seznámit s běžnými druhy ryb a postupy jejich chovu.

Fishes of the Mekong River – Ryby Mekongu

Fishes of the Mekong River – Ryby Mekongu

The Mekong River has the second highest aquatic biodiversity in the world. More than 1000 fish species is harboured in its waters. Khmer people say “Mien Teuk; Mien Trei” which means “where is the water, there is the fish”. So it is not surprising that you can buy fish and fish product literally on every corner in Cambodia. You can buy the fish in a traditional way on a local market, where is high diversity of fish species. Although, you mostly find fishes from aquaculture (tilapia, snakehead, carps), sometimes there are interesting and funny species within piles of fish bodies in the market. For instance, there are many species which are for aquarium trade only in western countries, but here in Cambodia, they are instant part of the daily food. So that you can buy fishes like gourami, paradise fish, spined loaches, rasboras, etc. An integral part of such shopping is bargain about the price since there are no price labels available on the market and your experience makes the price more and more reasonable🙂. On the other hand, the western style of the supermarket is approaching to Phnom Penh as well. Consequently, you can buy the food fish clean, packed and labelled. Indeed, the price of such product is generally higher and the number of species is restricted to the most marketed species (tilapia, salmon, sea fish). Today I have tried both sources of fish to see and compare the differences. The one thing is for sure. The fish are one of the most important protein sources for the people living along the Mekong River. Governments of local countries are working on plans and agreements about the construction of many reservoirs and hydro-power plants along the Mekong River. This will have a huge impact on both, access to electricity and marked decline of fish production in the river. The future will reveal what is more important – electricity or food safety.

><((((°> – – – <°))))><

Mekong oplývá druhou nejvyšši druhovou pestrostí vodních organizmů (hned po Amazonce). Jeho vody obývá přes 1000 rybích druhů. Místní lidé mají pořekadlo “Kde je voda, tam je ryba”. V Kambodži to platí téměř bez výhrad a nepřekvapuje, že ryby a produkty z ryb lze koupit doslova na každém rohu. Tradičním způsobem pořízení je návštěva místních tržišť, kde je nabízeno velké množství druhů. Přestože většina prodávaných ryb zahrnuje hlavně druhy chované v akvakultuře (tilápie, hadohlavec, kapr, amur), občas narazíte v hromadách nabízených ryb na zajímavé druhy. Například se zde běžné setkáte s prodejem “akvarijních” ryb, které tu ovšem slouží ke každodenní příprave pokrmů z ryb. Běžně tak můžete koupit např. čichavce, rájovce, parmičky, mřenky, apod. Nedílnou součástí takového nákupu na tržišti je i smlouvání o ceně za kupované zboží, protože cenovky se tu běžně vůbec nepoužívají. Přiměřenost ceny je pak notně závislá na vašich zkušenostech. Na druhou stranu se začínají objevovat supermarkety západního stylu, které nabízejí ryby v podobě na kterou jsme zvyklí z našich končin, tedy očištěné, filetované, balené ryby s cenovkou. Cena takových ryb bývá o něco vyšší a druhová nabídka se soustředí hlavně na nejvíce prodávané druhy (tilápie, losos, mořské ryby). Dnes jsem zkusil obě možnosti nákupu, abych měl možnost je porovnat. Jedna věc je jistá, ryby jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů
živočišných bílkovin pro lidi žijící v povodí Mekongu. Vlády místních zemí v současné době aktivně budují plány na množství přehrad za účelem využití hydro-energie. To může mít obrovský dopad jak na přístup lidí k elektrické energii stejně jako výrazné snížení přirozené produkce ryb v řece. Budoucnost tak ukáže co je důležitější, zda elektřina, nebo zabezpečení potravy.

Back in Cambodia – Zpět v Kambodže (19.8.2016)

Back in Cambodia – Zpět v Kambodže (19.8.2016)

Once again on the way from Prague to Phnom Penh, this time with stopover in Singapore. Next week starts another Summer school aimed at fishes of Mekong. Czech and Khmer students participate in the summer school. We are testing new accommodation in the peaceable neighbourhood, booked via Airbnb. Meeting with representants of RUA about summer school program and planning. Non-formal meeting with our colleagues at the RUA is very friendly and relaxing. The Czech
students will arrive on Sunday (hopefully). The motorbike rented from Tim helps to explore near neighbourhood. Testing of local food in a garden bistro “rose apple”. Planning of activities for weekend and preparations for next week. Inspection of the fish market will be tomorrow morning. Hopefully, we will find some interesting fish😉.
Good night.

><((((°> – – – <°))))><

Znovu na trase Praha – Phnom Penh, tentokrát přes Singapore. Příští týden začíná další ročník letní školy o rybách Mekongu. školy se účastní studenti z ČR a z Kambodži. Testujeme ubytování zajištěné přes Airbnb v poklidné čtvrti. Po ubytování schůzujeme se zástupci RUA ohledně plánů letní školy. Neformální sektání probíhá ve velmi přátelském duchu. Čeští studenti za námi dorazí v neděli (snad). Motorka pronajatá od Kima výrazně usnadňuje průzkum blízkého okolí. Testujeme menu v místním zahradním bistru “rose apple”. Plánujeme víkendové aktivity a přípravy na další týden. Zítra omrkneme nabídku ryb na místním tržišti. Doufejme, že narazíme na zajímavé ryby😉.
Dobrou noc.