Marine biology course in Croatia / Kurz mořské biologie v Chorvatsku

In spite of the fact that our country lacks the ocean, we can’t (we don’t want) ignore the marine environment and its inhabitants entirely. Students of Czech University of Life Sciences Prague have a chance to study the basic aspects of marine biology. This course gives an introduction to the most common Mediterranean marine organisms. During the semester theoretical lessons are focused on the description of basic ecosystems and main groups of marine organisms from smaller protists and invertebrates to higher trophic levels such as fish, sea birds and marine mammals. And those, who are motivated enough and ready to go beyond their comfort zone, are visiting coastal habitats of the Mediterranean sea in Croatia. This tradition has begun 2004 and we mostly visit two places 1) Pelješac peninsula on the south, and 2) Pakoštane in the central part of Croatia (see us on facebook). Thanks to a combination of snorkelling and scuba diving, the observation of the underwater life is possible for all everyone. Students have the unique opportunity to learn something new about the biodiversity of marine organisms in the Mediterranean, including direct observations of the organisms in the natural environment.

><(((°> <°)))><

Přestože naše země nemá přímý přístup k moři, nemůžeme (a ani nechceme) zcela ignorovat mořské prostředí a jeho obyvatele. Studenti z České Zemědělské univerzity v Praze mají možnost studovat základy mořské biologie. Během kurzu se seznámí se základními organizmy Středozemního moře. Během semestru jsou teoretické lekce zaměřené na popis ekosystému a základních habitatů, včetně hlavních skupin mořských organismů od mikroskopického planktonu, přes vyšší trofické úrovně ryb, ptáků až k velkým mořským savcům. S těmi, kteří jsou dostatečně motivovaní a ochotni vystoupit ze své konfortní zóny, organizujeme společné výjezdy na Chorvatské pobřeží ke Středozemnímu moři (viz facebookové stránky). Od roku 2004 navštivujeme tradičně dvě místa – 1) centrální část poloostrova Pelješac na jihu a 2) Pakoštane ve střední části Chorvatska. Díky kombinaci šnorchlování i přístrojového potápění je pozorování života pod vodou možné pro všechný výkonostní kategorie. Studenti tak mají jedinečnou příležitost seznámit se s biodiverzitou mořských organismů Středozemního moře, včetně jejich pozorování v přirozeném prostředí.

Our discovery voyages are mostly provided by the boat “Polarka”.

Exploration of freshwater habitat of the Vranske lake.

Azure clear waters of Mediterranean sea around the islands near Pakostane.

Exploration of the life in coastal zone.

Cage culture full of sea fish, harbored in between islands nearby coast.

Practising of fish and squid anatomy and food preparation, all at once :).

Research Institut in Split – Výzkumný ústav ve Splitu

During the annual autumn excursion with CULS students to the Mediterranean Sea (photo gallery), we had an opportunity to meet with representatives of Institute of Oceanography and Fisheries in Split (Croatia). The institute has the unique position among research institutions regarding its foundation in 1930 as the first national scientific and research institution dealing with research of the sea in Europe. The geographical position of the historical building on the tip of the Split peninsula is remarkable and advantageous. The institute is a scientific public institution and covers research in the fields of biological, chemical and physical oceanography, sedimentology, and fisheries biology and aquaculture. Our guide was Tanja Segvic Bubic, who is the researcher in the field of aquaculture and its interactions and impact on sea ecosystem (see her actual ongoing project). We had a chance to visit the majestic historical building and more recent additional building with offices, laboratories and research facilities which are designed to keep and study various aquatic organisms. The institute has also two research vessels Bios and Navicula which are used for oceanographic and fisheries research activities. Boats are designed specifically for surveys and data collection for both coastal and open-sea waters. This way I would like to thank our host Tanja for arranging this interesting and beneficial meeting with general insight into Croatian research of aquatic ecosystems.

><(((°> <°)))><

Během tradičního podzimního výjezdu se studenty ČZU ke Středozemnímu moři (fotogalerie), jsme měli možnost navštívit chorvatské kolegy z Výzkumného ústavu oceánografie a rybářství v Chorvatském Splitu. Tato instituce má unikátní postavení a s ohledem na své založení v roce 1930 patří k nejstarším svého druhu v Evropě. Geografická poloha historické budovy ústavu na samé špičce poloostrova města Split je také výjímečná a rozhodně strategická. Jedná se o veřejnou výzkumnou instituci se zaměřením na biologickou, chemickou a fyzickou oceánografii, výzkum sedimentů, rybářství a akvakulturu. Naším průvodcem byla Tanja Segvic Bubic, která se ve svém výzkumu zaměřuje na akvakulturu a její vliv a interakce s mořským ekosystémem (aktuální výzkumný projekt – anglicky). Měli jsme tak možnost navštívit majestátní historickou budovu a novější
přístavbu s kancelářemi, laboratořemi i výzkumným zařízením, které je navržené pro uchování a studium různých mořských organizmů. Ústav má (mimo jiné) dvě
výzkumná plavidla Bios a Navicula. Tyto lodě jsou přizpůsobené a využívané pro oceánografický a rybářský výzkum zahrnující dlouhodobý sběr dat v pobřežních vodách i na otevřeném moři. Touto cestou bych chtěl zároveň naší hostitelce Tanje poděkovat za toto zajímavé a přínosné setkání včetně základního vhledu do Chorvatského výzkumu vodních ekosystémů.

IOF Split – view of historical building and research vessel

inside of the research vessel

historical library with collection of scientific literature and publications.

a short meeting with the researchers from microbiological lab

research facility with the fish for experiment

the view of the basic genetic laboratory

Visit to aquaculture farm – Návštěva akvakulturní farmy

Since the current summer school is focused also on freshwater production we have visited the local aquaculture farm near Phnom Penh. The farm’s name “7 Makara” refers to the historical event on January 7, 1979 when Vietnamese and Kampuchean armed forces invaded Cambodia and captured Phnom Penh (chased out the Khmer Rouge guerillas). The main production of farm consists of following species: silver barb (Barbonymus gonionotus), Nile tilapia (Oreochromis niloticus), Striped catfish (Pangasiodon hypophthalamus) and walking catfish (which consist of more species or interspecific hybrids are also commonly used in aquaculture within the genus Clarias). There is one aquatic species with a high market price which is not a fish. We are speaking about freshwater Chinese soft-shell turtle (Pelodiscus sinensis), which is very popular and this farm is specialised in the breeding of this commodity. The crucial part of the local fish farming is the resource of quality feed. The fish-farmers usually import a feed from Vietnam or Thailand, because the purchase of expensive technology for the feed production is not profitable for them. Largely due to the fact that the aquaculture market in Cambodia is still not fully developed. The farm consists of a few dozens of fish ponds where the mixture of all mentioned fishes makes a polyculture. This “multi-species” approach enables a better utilisation of feed and nutrients contained in the pond. In general, fish grow in a pond from 5 to 8 months (depending on species), until they reach the demanded market size.

><(((°> <°)))><

Naše aktuální letní škola je zaměřená na biodiverzitu sladkovodních ryb podovdí Mekongu. Vyrazili jsme proto i se studenty na prohlídku akvakulturní farmy poblíž Phnom Penhu. Název farmy “7 Makara” odkazuje na historickou událost ze 7. ledna 1979, kdy Vietnamské a Kambodžské ozbrojené síly osvobodili Phnom Penh a vytlačili rudé Khméry z hlavního města. Hlavní produkce farmy je zaměřená na následující druhy: parma jávská (Barbonymus gonionotus), tilapie nilská (Oreochromis niloticus), pangas spodnooký (Pangasiodon hypophthalamus) a keříčkovec (který většinou zahrnuje více druhů či mezidruhové hybridy v rámci rodu Clarias). Chová se zde takéj eden druh, který nepatří mezi ryby. Jedná se o sladkovodní želvu kožnatku čínskou (Pelodiscus sinensis), která patří mezi zdejší oblíbené pokrmy a tato farma se na chov želv specializuje. Zásadním problémem pro místní akvakulturu je zajištění kvalitního krmiva. Zdejší farmáři obvykle dovážejí krmivo z Vietnamu či Thajska, protože pořízení nákladné technologie na přípravu krmiv se jim finančně nevyplatí. Tento stav je převážně důsledkem nedostatečně rozvinutého akvakulturního trhu v Kambodži (alespoň prozatím). Navštívená farma se skláda z několika desítek chovných nádrží osazených vícedruhovou obsádkou zmíněných ryb. Tento přístup umožňuje lepší využití krmiva a živin obsažených ve vodě. Obecně zde ryby rostou v rozmezí 5-8 měsíců (v závislosti na druhu), než dosáhnou požadované tržní velikosti.

7 Makara fish farm near Phnom Penh, Cambodia

fingerlings of tilapia are sorted and weighted prior its sale to the farmer

a juvenile of Chinese soft-shell turtle Pelodiscus sinensis in hand, fish farm near Phnom Penh, Cambodia

juveniles of Chinese soft-shell turtle Pelodiscus sinensis in hand, fish farm near Phnom Penh, Cambodia

Students of CULS and RUA during their visit on fish farm 7 Makara, near to Phnom Penh, Cambodia

small fish feeding frenzy at fish farm near Phnom Penh, Cambodia

pond filled with water after its reconstruction. Fish farm near Phnom Penh, Cambodia

fish pond at the aquaculture farm near Phnom Penh, Cambodia

Is the dragonfish lucky? – Je “dračí ryba” šťastná?

Who would not like to be lucky and prosperous? Did you know that only thing you have to do to achieve these goals is to buy the fish?! So-called dragonfish is freshwater fish Asian arowana (a few species within the genus Scleropages). It is an apex predator which can grow up to 100 cm. It is distributed in slow-moving blackwater rivers across Southeast Asia. It is very popular aquarium fish with special cultural significance in areas influenced by Chinese culture. The name ‘dragonfish’ stems from their resemblance to the Chinese dragon. Distinct head, large metallic scales and double barbels are features shared by the Chinese dragon. Once you have the fish, luck, happiness and prosperity should spread instantaneously in your home. Just a few decades back, the species was an ordinary fish that locals ate for dinner. But its swampy jungle habitat began to vanish, cultural belief, appearance and long life span made dragon fish to be very popular in the aquarium trade and transformed the species into a status symbol and luxury commodity. Strong demand for the fish placed this slow-reproducing species among endangered species. Asian arowana (Scleropages formosus) is listed on CITES Appendix I, in contrast to the Silver arowana (Osteoglossum bicirrhosum), which native range is the Amazon River and it is not protected (yet) and thus easier to get one for your aquarium. An international trade ban for Asian arowana seemed to reinforce the perception of its rarity and made it the one of the most expensive aquarium fish in the world. Some individual fish (rare colour variety) are sold for 100.000 – 300.000$. The Asian arowana cannot legally be brought into the United States as a pet, accordingly, it becomes an integral part of the black market.
Virtually depleted from the wild, Asian arowana are bred on high-security farms in Southeast Asia and injected with traceable microchips. Considering the price, it is not surprising that unique plastic surgery approaches were developed for this fish to improve the look if needed (flappy fins, puffed eyes, etc.). Ironically, the popularity is a bit unfortunate for the fish, which should bring the luck for anyone who has it at home or to the dealer who just sold the individual fish for over 1000$. The Asian arowana might be quite unlucky to be the symbol of prosperity witch might lead to its extinction.

><(((°> <°)))><

Kdo by nechtěl být šťastný a prosperující. Věděli ste, že jediné co pro to musíte udělat, je koupit si rybu?! Jako “dračí ryba” se označuje sladkovodní Asijská arowana česky označovaná jako Baramundi malajský (plus několik příbuzných druhů v rámci rodu Scleropages). Jedná se o vrcholového predátora dorůstajícího do velikosti jednoho metru. Žije v tmavých vodách pomalu tekoucích řek jihovýchodní Asie. Tato ryba je velmi populární na akvarijním trhu obzvláště v oblastech ovlivněných čínskou kulturou. Označení “dračí ryba” vychází z podobnosti s čínským drakem. Výrazná hlava, velké kovově lesklé šupiny a dvojitý vous na bradě jsou znaky shodné s Čínským drakem. Jakmile si rybu pořídíte, štěstí a prosperita se rozlinou vaším domovem. Před několika desetiletími byla tato (tehdy hojná) ryba konzumována rodinami rybářů (není přiliš chutná). Ale její bažinatý domov začal díky lidské činnosti rychle ubývat, její dlouhověkost, vzhled a kulturní pověry zapříčinily velkou popularitu u chovatelů a udělali z tohoto druhu symbol společenského statutu či luxusní komoditu. Díky silné poptávce trhu se ryba dostala mezi ohrožené druhy. Asijská arowana (Scleropages formosus) je uvedená mezi chráněnými druhy CITES, příloha I, na rozdíl od své jihoamerické příbuzné, stříbrné arowaně (Osteoglossum bicirrhosum), která (zatím) není takto přísně chráněná a je snažší jí získat pro akvarijní chov. S Asijskou arowanu není možné snadno mezinárodně obchodovat, což ještě posílilo dojem její vzácnosti a přispělo ke statutu nejdražší akvarijní ryby. Někteří jedinci (vzácné barevné variety) se prodávají za částky 100.000 – 300.000$. Tuto rybu nelze legálně importovat do USA, s ohledem na cenu se tak stala nedílnou součástí tamního černého trhu se zvířaty. Doslova vychytaný ve svém přirozeném prostředí je tento druh chován na přísně střežených farmách, kde se větším jedincům aplikují identifikační mikročipy. S ohledem na vysokou cenu některých chovanců není překvapivé, že lze vylepšit jejich vzhled díky speciální rybí chirurgii (náprava povadlých ploutví, odstranění výrůstků kolem očí, atp.). Pro druh, který má přinášet štěstí a prosperitu se popoularita neprojevuje zrovna šťastně. Asijská arowana tak asi není štěstím bez sebe, že je symbolem úspěšnosti, což může v důsledku vést k jejímu totálnímu vyhubení ve volné přírodě.